ARCHIV /viz Fotogalerie/

 

A je tu další sezóna, 2018/2019

// 11. 3. Werichova vila HUDBA JAKO LÉK s Josefem Krčkem. Bylo to krásné pohlazení duše. 
// 25. 2. poprvé klubovna Městské knihovny a hosté: Rudolf Tomšů a Vladimír Just. Bylo úplně plno. Vzpomínali jsme na Miroslava Horníčka. 
// 21. února v Centru byla za námi Ludmila Mullerová a představila svoji novou knížku. 
//  9. února jsme na Průhonu připravili tradiční únorový bál, letos opět 22. jubilejní. Téma neotřelé: Puntíkovaný. Sešlo se skoro padesát účastníků a budiž řečeno jejich chvále, každý měl jako součást oblečení aspoň pár puntíků. Někteří jich měli naopak víc než pár, takže jsme nakonec usoudili, že se na Průhonu sešlo určitě nejvíc puntíků na české, ale možná i světové úrovni. Bavili jsme se náramně, zacvičili si, zasoutěžili a samozřejmě také zatančili s „šramlem“ orchestru Václava Vomáčky. 
//  24. ledna jsme si v Centru sociálních a zdravotních služeb v Řepích pěkně poseděli a podívali se na film Dvanáct křesel - natočili Poláci a pozvali si Vlastu Buriana. Zajímavé!
//  7. ledna nás přišli do Werichovy vily potěšit pánové Pavel Brenner - zpěvák, herec, textař a Pavel Štědrý - zpívající grafik a textař  
//  19. prosince jsme v Centru sociálních a zdravotních služeb oslavili Vánoce.  Nechyběla povánoční poezie, koledy a host - paní Justová za Jiřího Justa, který onemocněl. Představila nám jeho knížku Vendulka a princ. 
//  27.11. Werichovské potkávání ve Werichově vile bylo věnováno vzpomínce na hudebního skladatele Zdeňka Petra, který se spolupodílel na řadě písní s orchestrem Karla Vlacha a vydatně spolupracoval s Janem Werichem, zvláště na Divotvorném hrnci. Prožili jsme opravdu příjemné posezení s jeho synem MUDr Jiřím Petrem, které pak neméně příjemně pokračovalo v nedalekém Kampáriu.
// 21.11. S pugétem za Miroslavem Horníčkem - v Centru sociálních a zdravotních služeb jsme si něco přečetli z Horníčkových knih a připomněli si jednu forbínu Horníček-Werich. 
// 9--11. listopadu jsme byli na filmovém festiválku ve Vizovicích , kde proběhlo setkání s Robertem Sedláčkem a Pavlem Kosatíkem. 

 

// Posezení se stoletou dámou. Tou dámou byla samozřejmě míněna Republika Československá. 24. října jsme poseděli při domácím občerstvení v Centru sociálních a zdravotních služeb v Praze-Řepích a zavzpomínali na léta minulá, která jsme v její společnosti zažili a prožili. A nejen že jsme si četli pár zajímavostí kolem této události, ale také jsme si pustili animovaný snímek, věnovaný  tématu. Celé to připravila Jarmila Hamšíková – díky za její aktivitu. Kéž by ji následovali další členové Klubu dobré nálady!
 
//  Werichovské potkávání. 10. 10. jsme zaťukali u Werichů a nechali se pozvat  do Werichovy vily paní EVOU TŮMOVOU, která se starala nejen o malou Fanču, ale také o celou domácnost Werichových. Vyprávěla, vzpomínala a povídal si s ní redaktor a publicista František Cinger. Paní Tůmová toho má stále mnoho co sdělovat s těmi, kteří to chtějí slyšet, všechny překvapila svojí vitalitou, krásnou češtinou, plynulým vyjadřováním a hlavně tím, co všechno si ve svém věku naprosto přesně pamatuje. Kytarovými předěly z písniček V+W+J vstoupil občas Luděk Dohnal.

----------------------------------------------------------------

          S DOBROU MYSLÍ DO NOVÉHO ROKU 2018                                                                                                                                                                

18.1. 2018 jsme si v kavárně Za školou povídali s JIŘÍM JUSTEM, zazpívali si a ťukli si na přivítání nového roku.

3.2. jsme plesali na MAŠKARNÍM BÁLE v zeleném aneb Komu se nelení, tomu se zelení. A bylo to v Kulturním domě na Bílé Hoře. Zahrála nám k tanci kapela Triwoly.

 

13.2. jsme se poprvé sešli na WERICHOVSKÉM NOTOVÁNÍ ve Werichově vile. Pozvali jsme si k tomu Františka Cingera, promítli si fotografie, zazpívali si s Pavlem Štědrým a Luďkem Dohnalem.

 
21.3. jsme si v knihovně Centra soc. služeb v Řepích  promítli film 25. HODINA, byli jsme zvědaví na roli, kterou tam dostal Jan Werich.  Veselé to nebylo, ale unikátní ano.
 
10.4. jsme zase využili Pelléovy vily a popovídali si s VRÁŤOU EBREM.
 
18.4. Centrum v Řepích - četli jsme si z knihy Přemysla Ruta NEDIVADLO a promítli si fotografie z bálu.
 

21.4. jsme si neodpustili oslavu MEZINÁRODNÍHO DNE SRANDY, tentokrát před Divadlem Na Prádle. Bouchli jsme si do pytlíků, zazpívali si a pak jsme se přesunuli do Werichovy vily, kde jsme uvedli další Notování s hostem Jiřím Werichem Petráškem a dalšími hosty. 

27.4. jsme využili nabídky divadla Semafor a byli na předpremiéře nové hry Jiřího Suchého Možná že jistě ale určitě snad.

1.-13.5. Výlet za památkami východních Čech. Bylo nás 51!

16.5. Centrum v Řepích - promítání filmu Mazlíček s Hugo Haasem. No, nasmáli jsme se od srdce.
 

Rok 2017

Vila Jana Wericha 22.4. odpoledne. Vyzpívávat rekonstrukci vily na Kampě cítili Werichovci odjakživa jako poslání. A konečně už je to na spadnutí: Otevření je stanoveno na 16. června. Zatím se tam ovšem ze všech sil pracuje, hlavně na úpravě zahrady, a tak jsme se uchýlili ke stromu směrem k parku. A bylo veselo a jestli náhodou někdo přišel smuten, určitě se za tu půlhodinku uvolnil a po ráně do pytlíku odcházel jako ostatní s úsměvem.  Soutěž o nejoriginálnější pokrývku hlavy letos vyhráli Tydlitátovi.  

----------------------------------------------------------------------

Večer k 90. výročí VEST POCKET REVUE. Ten večer 22. dubna v Divadle Na Prádle byl příjemným setkáním se vším všudy. Zdravili se tam účastníci, kteří se už dlouho neviděli, třeba dva přišli „služebně“ proto, že nemohou jinak sehnat Jana Vodňanského, tak využili příležitosti. Sálek divadla byl skoro plný a přivítali jsme tam i několik velmi vzácných hostů. Byl to například pan starosta Lomecký s dalšími spolupracovníky z Městské části Prahy 1, kteří zaštítili svým spolupořadatelstvím představení finančně, stejně tak jako zástupci ze Svazu klubů mládeže a z nadace Život umělce. Pak už šlo o nasazení nejen z naší strany, ale také od účinkujících. A podle ohlasů se všichni činili o sto šest a následně děkovali, že mohli být při tom

Celý následující týden chodily na naši adresu „děkovné dopisy“ od zřejmě opravdu nadšených diváků. Pro nás je to velká pocta, možná, že to byl prostě vrchol našeho snažení. Podobně se vyjadřovali koncem minulého roku i účastníci klubového večera na Průhonu ke 110. výročí narození Jaroslava Ježka. Ano, také naše výlety a naše bály se hodně líbí. A je pravda, že musí být vždycky jeden pošťuchovatel, jeden vrchní organizátor, ale ten otřebuje mít vedle sebe ochotné (a šikovné) spolupracovníky. Možná, že právě teď je pravá  příležitost provolat:  „Sláva jim, oni jsou pašáci“: Jarmile Hamšíkové, která je všude tam, kde to je potřeba, Pavlu Štědrému za krásné grafické zpracovávání našich pozvánek, za pomoc Hance Tillové, Povýšilovým, Zdence Neužilové, J.V. Slávce Zuzanové, Ivaně Hradiské, Blance Pluhařové, Olince Müllerové, Hance Strnadové, Vláďovi Šípovi, Láďovi Lázničkovi. A nebýt Milana Špatenky ve „funkci“ zabezpečování technického zázemí,  těžko bychom to zvládali! 

---------------------------------------------------------------------------------

              Jak jsme zpívali v Pelléově ville

Hudebně-dramatická sešlost Tykadlo, dnes už by se spíš slušelo psát exTykadlo, se po dlouhé době opět sešla na zkoušce. A jak nám dorůstá nejmladší generace, dokonce v rozšířené sestavě. Připravovali jsme se na vystoupení na Fresh senior festivalu v Pelléově ville, ke kterému jsme byli vyzváni.

V první části naše „sešlost“ zazpívala letité Třeboňské písničky (ani jsme je kupodivu moc nezkazili), kterými pozvala přítomné na 20. Čochtanovu Třeboň.

Druhá část našeho vstupu do programu festivalu proběhla v prostoru galerie ve vile a tam jsme s Luďkem Dohnalem a jeho kytarou zpívali písničky V+W+J. Sál byl našlapaný k prasknutí a všichni sí pobrukovali s námi.  Odměnou pro nás a všechny účastníky byl závěr festivalu, který obstaral Jan Vančura a Plavci.

Byla to už druhá spolupráce s Pelléovou villou (poprvé jsme uváděli v Písecké bráně Valérii Zawadskou).

Jen tak dál!        Eva Gutová  

 

   2016

------------------------------------------------------------------------------

8. listopadu 2016 jsme se sešli v KC Průhon v Řepích a zavzpomínali si na geniálního hudebníka, kterého uznává celý svět, Jaroslava Ježka. Kromě povídání o Ježkově těžkém životním údělu nám zahrál Jan Matěj Rak Ježkovy písničky v originálním kytarovém podání a hudební skupina DPH+L hrála a zpívala písničky z Osvobozeného divadla V+W+J. Bylo to krásné pohlazení, nikomu se nechtělo domů ani po tříhodinovém maratónu. 

---------------------------------------------------------

Květiny pro Jana Wericha a Jiřího Voskovce. Díky našemu příznivci Dr. Aleši Vítovi, který má pod palcem květinářskou firmu TULIPA, jsme mohli 19.4. položit k památníku V+W na Olšanech opravdu krásnou kytici s nápisem … ŽIVOT PLYNE JAK VODA. Setkání se zúčastnili také zástupci nadace Život umělce, která převzala péči o oba hroby. Pánové Voskovec a Werich by asi nechtěli, abychom se tam tvářili vážně, a tak jsme si jako vždycky decentně zazpívali s kytarou pár jejich písniček, které chvíli vzpomínání hezky doplnily.     

------------------------------------------------------------------